Kompletní znění na stránce M.Kvapila Potravinové zahrady
Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče Evropského parlamentu,
dovolujeme si obrátit se na Vás s doplněním změn k Návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO
PARLAMENTU A RADY o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dodávání na trh
(právního rámce pro rozmnožovací materiál rostlin) [2013/0137 (COD)] přijatého dne 6. května
2013 Evropskou komisí – dne 4. prosince 2013, 12:00 končí lhůta pro předložení pozměňovacích
návrhů Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
Žádáme Vás, abyste se našimi návrhy zodpovědně zabýval/a a snažil/a se prosadit tyto změny v upravovaném Nařízení. Vycházejí z podrobného prostudování problematiky a praktických zkušeností z naší dlouhodobé práce se semínky a rostlinami – ve prospěch celé naší společnosti. Jedná se z našeho pohledu o nejnutnější změny, bez kterých Nařízení ohrozí jak zahrádkáře a menší aktéry na trhu tak biologickou rozmanitost obecně.
K níže uvedeným konkrétním návrhům připojujeme prohlášení přijaté 24. listopadu 2013 ve Vídni zástupci zemědělských organizací, zahradníků, pěstitelů, šlechtitelů a ochránců rostlin, se kterým se plně ztotožňujeme, a které vyjadřuje naše obavy z možného vývoje, týkajícího Nařízení a tím i potravinové soběstačnosti, biodiverzity a bytí vůbec.
Petr Dostálek, GENGEL, o.p.s. (http://www.gengel.webzdarma.cz/
Marie Fareh
Marek Kvapil, zahradník z Hané a lektor permakulturních kurzů (www.potravinovezahrady.cz)
Alena Malíková, PRO-BIO regionální centrum Moravská brána, (www.kpzinfo.cz)
Helena Vlašínová, Permakultura CS (www.permakulturacs.cz/)
Jan Valeška, PRO-BIO Liga, (www.biospotrebitel.cz)
Sdružení Přírodní zahrada, (http://www.prirodnizahrada.com/)
Ekologický institut Veronica, (http://www.veronica.cz/)
(kontakty na europoslance zde)
Žádáme Vás, abyste se našimi návrhy zodpovědně zabýval/a a snažil/a se prosadit tyto změny v upravovaném Nařízení. Vycházejí z podrobného prostudování problematiky a praktických zkušeností z naší dlouhodobé práce se semínky a rostlinami – ve prospěch celé naší společnosti. Jedná se z našeho pohledu o nejnutnější změny, bez kterých Nařízení ohrozí jak zahrádkáře a menší aktéry na trhu tak biologickou rozmanitost obecně.
K níže uvedeným konkrétním návrhům připojujeme prohlášení přijaté 24. listopadu 2013 ve Vídni zástupci zemědělských organizací, zahradníků, pěstitelů, šlechtitelů a ochránců rostlin, se kterým se plně ztotožňujeme, a které vyjadřuje naše obavy z možného vývoje, týkajícího Nařízení a tím i potravinové soběstačnosti, biodiverzity a bytí vůbec.
Petr Dostálek, GENGEL, o.p.s. (http://www.gengel.webzdarma.cz/
Marie Fareh
Marek Kvapil, zahradník z Hané a lektor permakulturních kurzů (www.potravinovezahrady.cz)
Alena Malíková, PRO-BIO regionální centrum Moravská brána, (www.kpzinfo.cz)
Helena Vlašínová, Permakultura CS (www.permakulturacs.cz/)
Jan Valeška, PRO-BIO Liga, (www.biospotrebitel.cz)
Sdružení Přírodní zahrada, (http://www.prirodnizahrada.com/)
Ekologický institut Veronica, (http://www.veronica.cz/)
(kontakty na europoslance zde)
DEKLARACE VE JMÉNU PRAVDY, ŽIVOTA A SPRAVEDLNOSTI.
„Chraňme naše přírodní dědictví, biodiverzitu a na tom závisející potravinovou
bezpečnost!“ – naléhavá výzva k akci, text zde
Návrh změn
k Návrhu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho
dodávání na trh
(právní rámec pro rozmnožovací materiál rostlin)
Článek 2
|
|
Článek
2 - původní znění
Vyloučení
z oblasti působnosti
Toto
nařízení se nepoužije pro rozmnožovací materiál rostlin:
a)
určený výhradně k testování nebo vědeckým účelům;
b)
určený výhradně pro účely šlechtění;
c)
určený výhradně pro genové banky, organizace a sítě pro konzervaci
genetických
zdrojů,
v nichž je dotčený materiál rovněž uchováván, nebo pro osoby, které patří k
těmto
organizacím nebo sítím;
d)
vyměňovaný za jiný rozmnožovací materiál rostlin mezi osobami jinými než
profesionálními provozovateli.
|
Článek 2
- návrh změn
Vyloučení z oblasti působnosti
Toto nařízení se nepoužije pro rozmnožovací
materiál rostlin:
a) určený výhradně k testování nebo vědeckým
účelům;
b) určený výhradně pro účely šlechtění;
c) určený výhradně pro genové banky,
organizace a sítě pro konzervaci genetických
zdrojů, v nichž je dotčený materiál rovněž
uchováván, nebo pro osoby, které patří k
těmto organizacím nebo sítím;
d) vyměňovaný
profesionálními provozovateli.
e) produkovaný a používaný výhradně pro vlastní potřebu.
|
Zdůvodnění:
bod d) Omezuje individuální sdílení semínek pouze na výměnu osiva za osivo.
Fyzické osoby, které nejsou profesionálními provozovateli a vyměňují si osivo
za peníze, podléhají dle aktuálního návrhu nařízení podmínkám pro menšinový
trh (článek 36). To nevyhnutelně povede k obcházení zákona, protože většina
zahrádkářů a jiných lidí, kteří si mezi sebou prodávají semínka, komerční
semenářskou legislativu vůbec nezná, a i kdyby znali, nejsou vybaveni k tomu,
aby byli schopni dodržet předepsané podmínky např. na kvalitu rozmnožovacího
materiálu.
Semenařící zahrádkáři a jiní drobní
pěstitelé, kteří nejsou profesionálními provozovateli, přispívají k uchování
a rozvoji agrobiodiverzity bez jakýchkoli nákladů pro daňové poplatníky.
Jejich práce je v tomto smyslu veřejně prospěšnou službou. Toho by se mělo
využít a měli by být k této užitečné činnosti motivováni tím, že jim bude
povolen prodej vlastního osiva. Veškerá výměna rozmnožovacího materiálu
rostlin mezi fyzickými osobami, které nejsou profesionálními provozovateli,
by tedy měla být vyjmuta z oblasti působnosti tohoto nařízení.
bod
e) U používání vlastních semen jde o starou tradici
a přirozené právo rolníků. Je důležitá například v ekologickém zemědělství,
které usiluje o uzavřený koloběh a soběstačnost ekofarmy, bez nutnosti
dodávání náročných vstupů zvenčí. Z hlediska rozmanitosti života zde také
vzniká možnost postupného vytváření nových, na místní poměry přizpůsobených,
odolných odrůd.
|
|
Článek 36
|
|
Článek
36 - původní znění
Odchylky
od požadavků na registraci v případě menšinového trhu s rozmnožovacím
materiálem
rostlin
1.
Článek 14 odst. 1 se nepoužije v případě rozmnožovacího materiálu rostlin, který
splňuje
všechny tyto podmínky:
a) je
dodáván na trh v malých množstvích osobami, které nejsou profesionálními
provozovateli,
nebo profesionálními provozovateli, kteří zaměstnávají ne více
než
deset osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma nepřevyšuje 2 miliony
EUR;
b) je
označen jako „materiál pro menšinový trh“.
Tento
rozmnožovací materiál rostlin je dále uváděn jako „materiál pro menšinový
trh“.
3.
Osoby, které produkují materiál pro menšinový trh, vedou záznamy o tom, jaká
množství
materiálu byla vyprodukována a dodána na trh, a to ve vztahu k
jednotlivým
rodům, druhům nebo typům materiálu. Tyto záznamy poskytují na
požádání
příslušným orgánům.
4.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s
článkem
140, pokud jde o stanovení, s ohledem na produkci materiálu určitých rodů
nebo
druhů určeného pro menšinový trh a jeho dodávání na trh, jednoho nebo více z
těchto
prvků:
a)
maximální velikosti balení, nádob nebo svazků;
b)
požadavků týkajících se vysledovatelnosti, partií a označování dotčeného
materiálu
pro menšinový trh.
c)
podmínek dodávání na trh.
|
Článek
36 - návrh změn
Odchylky od požadavků na registraci v
případě menšinového trhu s rozmnožovacím
materiálem rostlin
1. Článek 14 odst. 1 se nepoužije v případě
rozmnožovacího materiálu rostlin, který
splňuje všechny tyto podmínky:
a) je dodáván na trh
EUR;
b) je označen jako „materiál pro menšinový
trh“.
Tento rozmnožovací materiál rostlin je dále
uváděn jako „materiál pro menšinový
trh“.
c) splňuje podmínky Hlavy III tohoto nařízení
|
Zdůvodnění:
odst.
1a Není jasné, co je to malé množství, tento
požadavek stanovuje velkou míru nejistoty a může znamenat zbytečnou zátěž a
výdaje na kontrolu dodržování tohoto „limitu“. Malí producenti jsou
dostatečně limitováni maximálním obratem. Hranice deseti zaměstnanců –
někteří provozovatelé zabývající se v zemědělství pracovně náročnou produkcí
specialit (např. sušení a zpracování léčivých bylinek a koření nebo drobná,
ruční příprava marmelád, sirupů, šťáv apod, mohou zaměstnávat i více než
deset osob. Tyto drobné provozy mohou být významné z hlediska udržení
pracovních míst na venkově.
Neprofesionální provozovatelé – pokud by se
článek vztahoval i na ty, kteří nejsou profesionálními provozovateli, potom
by soukromé osoby, které si mezi sebou vyměňují rozmnožovací materiál rostlin
za peníze (zahrádkáři, zemědělci) spadaly pod článek 36 a musely by splňovat
veškeré požadavky na balení a kvalitu, s čímž jsou spojeny finanční a
technické náklady.
Dle nařízení lze materiál pro menšinový trh
dodávat na trh pouze jako standardní materiál. To obnáší řadu povinností a
omezení. Zároveň je zde vysoké riziko, že nařízení, bude-li se týkat i
neprofesionálních semenářů (např. zahrádkářů), nebude dodržováno a bude
obcházeno.
Tento pozměňovací návrh je silně provázán s
pozměňovacím návrhem k článku 2.
odst. 1c Z
článku 12 tohoto nařízení plyne, že rozmnožovací materiál pro menšinový trh
lze produkovat a dodávat na trh pouze jako standardní materiál se všemi
podmínkami a omezeními z toho plynoucími. Což by pro mnohé semenářské
organizace znamenalo značnou administrativní a finanční zátěž. Tuhle zátěž je
možné zmírnit tím, že rozmnožovací materiál pro menšinový trh nebude spojen s
požadavky na standardní materiál ale s mírnějšími podmínkami uvedenými v
Hlavě III tohoto nařízení. Hlava III se týká „Produkce rozmnožovacího
materiálu rostlin, který nepatří k rodům nebo druhům uvedeným na seznamu, a
jeho dodávání na trh“.
odst.
3 Vedení záznamů, opatřování návěskami nepřiměřeně
ztěžuje v praxi přirozenou a z hlediska uchování biodiverzity žádanou výměnu
mezi drobnými pěstiteli.
Příklad: Paní Marie N. je zkušená
pěstitelka, která má široký sortiment zeleniny a ovoce a udržuje také staré
osvědčené odrůdy hrášku, fazolek a salátu, které získala po své, dnes již
zesnulé babičce. Odrůdy poskytne mladé začínající zahrádkářce Kristýně C. Ta
by ji ráda dala výměnou nějaké své odrůdy, ale protože žádné nemá, volí
úhradu peněžní. Je absurdní, aby starší zahrádkářka, která dává mladé
zahrádkářce osiva, evidovala kolik semen hrachu, kolik semen fazolí a salátu
vyprodukovala a poskytla je. Podobně není třeba, aby při předávání osiv
Kristýně vyráběla návěsku “materiál pro menšinový trh“.
Stejně
tak drobnopěstitel nabízející na jaře na místním rynku přebytky svých sazenic
rajčat, paprik a zelí nebude evidovat a ukládat záznamy, kolik jich prodal
nebo opatřovat každou sazeničku či kelímek od jogurtu s rajčetem návěskou
“materiál pro menšinový trh“.
odst.
4 Akty v přenesené pravomoci vypustit. Stanovení
velikosti balení, vysledovatelnosti, označování i podmínek dodávání je
nejasné, může znamenat téměř cokoliv, např. stanovit, že v balení může být
nejvýše 17 semínek fazolí nebo že tato například musí být zatavena ve
vícevrstevném plastovo-hliníkovém obalu, opatřena třeba čárovým kódem apod.
|
|
Článek 57
|
|
Článek
57- původní znění
Registrace
odrůd opatřených úředně uznaným popisem
1.
Odrůda může být registrována v národním registru odrůd na základě úředně
uznaného
popisu, pokud splňuje jednu z těchto podmínek:
a)
odrůda nebyla dříve registrována v národním registru odrůd nebo v registru
odrůd
Unie a rozmnožovací materiál rostlin náležející k dané odrůdě byl dodán
na trh
před vstupem tohoto nařízení v platnost;
b)
odrůda byla dříve registrována v jednom z národních registrů odrůd nebo v
registru
odrůd Unie na základě technického zkoušení podle článku 71, ale byla
z
těchto registrů vymazána před více než pěti lety před podáním nové žádosti a
nesplňovala
by požadavky uvedené v článcích 60, 61 a 62 a případně v čl. 58
odst.
1 a čl. 59 odst. 1.
2. Aby
mohla být odrůda registrována na základě úředně uznaného popisu, musí kromě
požadavků
odstavce 1 splňovat tyto podmínky:
a) je
produkována v oblasti (oblastech) původu;
b)
není zařazena do národního registru odrůd nebo registru odrůd Unie jako
odrůda
s úředním popisem;
c)
není chráněna odrůdovým právem Unie podle článku 62 nařízení Rady (ES) č.
2100/94
nebo národním odrůdovým právem a nevztahuje se na ni dosud
vyřizovaná
žádost o uznání takového práva.
3. V
návaznosti na registraci odrůdy v národním registru odrůd podle odst. 2 písm.
a)
mohou
příslušné orgány schválit pro danou odrůdu další oblast (dodatečné oblasti)
původu.
4.
Úředně uznaný popis musí splňovat tyto podmínky:
a)
vychází z dostupných informací od orgánů odpovědných za genetické zdroje
rostlin
nebo od organizací uznaných pro tento účel členskými státy; a
b)
jeho přesnost je podpořena výsledky předchozích úředních kontrol či
neúředního
zkoušení nebo znalostmi získanými praktickými zkušenostmi při
pěstování,
rozmnožování a použití.
|
Článek 57- návrh změn
Registrace odrůd opatřených úředně uznaným
popisem
1. Odrůda může být registrována v národním
registru odrůd na základě úředně
uznaného popisu, pokud splňuje jednu z
těchto podmínek:
a) odrůda nebyla dříve registrována v
národním registru odrůd nebo v registru
odrůd Unie
b) odrůda byla dříve registrována v jednom z
národních registrů odrůd nebo v
registru odrůd Unie na základě technického
zkoušení podle článku 71, ale byla
z těchto registrů vymazána před více než
pěti lety před podáním nové žádosti a
nesplňovala by požadavky uvedené v článcích
60, 61 a 62 a případně v čl. 58
odst. 1 a čl. 59 odst. 1.
2. Aby mohla být odrůda registrována na
základě úředně uznaného popisu, musí kromě
požadavků odstavce 1 splňovat tyto podmínky:
b) není zařazena do národního registru odrůd
nebo registru odrůd Unie jako
odrůda s úředním popisem;
c) není chráněna odrůdovým právem Unie podle
článku 62 nařízení Rady (ES) č.
2100/94 nebo národním odrůdovým právem a
nevztahuje se na ni dosud
vyřizovaná žádost o uznání takového práva.
4. Úředně uznaný popis musí splňovat tyto
podmínky:
a) vychází z dostupných informací od samotného
pěstitele, nebo orgánů odpovědných za genetické zdroje rostlin
nebo od organizací uznaných pro tento účel členskými státy; a
b) jeho přesnost je podpořena výsledky
předchozích úředních kontrol či
neúředního zkoušení nebo znalostmi získanými
praktickými zkušenostmi při
pěstování, rozmnožování a použití.
|
Zdůvodnění
odst.
1a Existují
odrůdy, které se pěstovaly a používaly jen místně, pro zásobení potravinami u
lokálních společenství na venkově a nikdy na žádném trhu nebyly. Pokud by
takové odrůdy měly být zapsány, musely by se „uměle“ uvést na trh, což je
nesmyslné. Podobně se mohou objevit nějaké lokální odrůdy až po vstoupení
nařízení v platnost.
odst
2 V dějinách
rostliny vždy putovaly z místa na místo a u nás jsou téměř všechny
významnější pěstované druhy nepůvodní. Třeba dnes běžné brambory, rajčata či
paprika pocházejí z Ameriky a do Evropy přišly až v novověku. Odrůdy se
odnepaměti přemisťovaly spolu s člověkem. Například při stěhování rodin do
nového bydliště si rodina brala své odrůdy, mladá dívka dostávala odrůdy od
maminky jako součást svatební výbavy, když se vdávala daleko od domova, lidé
si odnášeli osiva, když prchali před válkou i naopak váleční zajatci si
přinášeli zpět domů odrůdy z místa zajetí. I vystěhovalci z Evropy do Ameriky
si s sebou brali semínka a převáželi je lodí na nový světadíl. Známým
příkladem z našich poměrů mohou být původní odrůdy u české menšiny v
Rumunsku, v Banátu, kdy si Češi pěstovali své přinesené odrůdy… Dále: Staré plodiny a volně opylované
rostliny mají velkou schopnost přizpůsobovat se (adaptovat) na různá
prostředí, různé podmínky, což je dáno jejich širokým založením. Tak
například krajová odrůda tuřínu z Krkonoš, ze severních Čech může stejně
dobře růst nejen tam, ale i na Doudlebsku, v Čechách jižních, na Malé Hané,
na pomezí Moravy a Čech i na Valašsku, na Východní Moravě. Je tedy
neodůvodněné a neopodstatněné diskriminovat je oblastí původu. V zájmu uchování rozmanitosti života je
potřeba tato omezení vypustit.
odst.
3 danou věc neřeší, stále omezující
odst.
4 Orgány odpovědné za genetické zdroje nebo
organizace uznané nemusí mít informace o dané odrůdě. Řada odrůd se vyskytuje
mimo sbírky orgánů odpovědných za genetické zdroje nebo uznaných organizací.
Navíc by získání těchto údajů od uvedených orgánů bylo spojeno s nějakými
náklady na jejich získání, což by znamenalo další finanční, časové a jiné
překážky pro uchování takovýchto odrůd.
|
|
Článek 89
|
|
Článek
89 - původní znění
Osvobození
od placení registračních poplatků
1.
Poplatky stanovené v článcích 87 a 88 nesmí být přímo či nepřímo navráceny,
ledaže
byly
vybrány neoprávněně.
2.
Žadatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo
bilanční
suma
roční rozvahy nepřevyšuje 2 miliony EUR, jsou osvobozeni od placení
poplatků
podle článku 87 a článku 88.
3.
Poplatky uvedené v článcích 87 a 88 nezahrnují poplatky za provádění úředních
kontrol
žadatelů podle odstavce 2.
|
Článek 89 - návrh změn
Osvobození od placení registračních poplatků
1. Poplatky stanovené v článcích 87 a 88
nesmí být přímo či nepřímo navráceny, ledaže
byly vybrány neoprávněně.
2. Žadatelé,
suma roční rozvahy nepřevyšuje 2 miliony
EUR, jsou osvobozeni od placení
poplatků podle článku 87 a článku 88.
3. Poplatky uvedené v článcích 87 a 88
nezahrnují poplatky za provádění úředních
kontrol žadatelů podle odstavce 2.
|
Zdůvodnění viz změna u článku 36.
|